O MILOSRDNÉM SAMAŘANOVI
Rembrandt van Rijn
Jednou se Ježíše začal vyptávat jeden velmi vzdělaný pán ( takovým se tehdy v Izraeli říkalo zákoníci(, který si myslel, že o Bohu a o všem, co je napsané ve Starém zákoně, ví opravdu hodně. A ptal se Ježíše: Co mám tedy dělat, abych byl dobrý a zasloužil si věčný život, o kterém lidem ty Ježíši mluvíš? A Ježíš se zeptal zase jeho: Co je psáno v Zákoně, jak ty tomu rozumíš? A ten zákoník odpověděl: Miluj Boha svého z celého srdce a miluj svého bližního jako sám sebe. Ježíš mu řekl: No to jsi mi úplně správně odpověděl. Tak to dělej a budeš žít navěky. Ale ten zákoník věděl, že se podle toho, co sám řekl, vždycky nechová – a dal Ježíšovi druhou otázku : Kdo je vlastně ten můj bližní, kterého mám mít rád jako sebe? Ježíš mu odpověděl tak, že vyprávěl jeden příběh – a já vám ten příběh zahraji jako divadlo:
maňásky: člověk , lupič, kněz, levita , Samařan – námořník , velbloud(místo mezka), hostinský
Jeden člověk šel z Jeruzaléma do jiného města, do Jericha, a přepadli ho po cestě lupiči. Ti mu ukradli všechno, co měl a zmlátili ho – a utekli a zmlátili ho anechali ho tam ležet ošklivě zraněného...Náhodou šel tou cestou jeden kněz, všiml si toho zmláceného chudáka, jak tam leží – ale vyhnul se mu a nepomohl mu. Pak tam šel vznešený pán z bohaté rodiny – a ten mu taky nepomohl a šel dál... Až žel okolo jeden Samařan to byl pán z jiného města – a Samařani se s ostatními Židy moc neměli rádi, byli to docela nepřátelé... Ale tenhle Samařan o tom moc nepřemýšlel, když toho člověka uviděl – prostě mu ho bylo líto a tak k němu přišel, vyčistil a zavázal mu všechny rány , naložil ho na svého velblouda a odvezl do hostince (tehdy totiž ještě nebyli doktoři ani nemocnice...) a tam se o toho zraněného celý den a noc staral. Druhého dne dal hostinskému peníze a řekl – starej se prosím tě o toho člověka dál, a kdyby tě to stálo víc peněz, tak já ti to všechno zaplatím, až se budu tudy vracet.
A Ježíš, když tenhle příběh dovyprávěl, řekl tomu zákoníkovi: tak co myslíš – který z těch tří lidí, co po té cestě prošli, byl pro toho zmláceného člověka bližní? A zákoník odpověděl: No samozřejmě te, který mu pomohl...A Ježíš mu poradil: tak vidíš, dělej to taky tak...
kreslení kartiček – černou fixou do zlatého rámečku
maňásky: člověk , lupič, kněz, levita , Samařan – námořník , velbloud(místo mezka), hostinský
Jeden člověk šel z Jeruzaléma do jiného města, do Jericha, a přepadli ho po cestě lupiči. Ti mu ukradli všechno, co měl a zmlátili ho – a utekli a zmlátili ho anechali ho tam ležet ošklivě zraněného...Náhodou šel tou cestou jeden kněz, všiml si toho zmláceného chudáka, jak tam leží – ale vyhnul se mu a nepomohl mu. Pak tam šel vznešený pán z bohaté rodiny – a ten mu taky nepomohl a šel dál... Až žel okolo jeden Samařan to byl pán z jiného města – a Samařani se s ostatními Židy moc neměli rádi, byli to docela nepřátelé... Ale tenhle Samařan o tom moc nepřemýšlel, když toho člověka uviděl – prostě mu ho bylo líto a tak k němu přišel, vyčistil a zavázal mu všechny rány , naložil ho na svého velblouda a odvezl do hostince (tehdy totiž ještě nebyli doktoři ani nemocnice...) a tam se o toho zraněného celý den a noc staral. Druhého dne dal hostinskému peníze a řekl – starej se prosím tě o toho člověka dál, a kdyby tě to stálo víc peněz, tak já ti to všechno zaplatím, až se budu tudy vracet.
A Ježíš, když tenhle příběh dovyprávěl, řekl tomu zákoníkovi: tak co myslíš – který z těch tří lidí, co po té cestě prošli, byl pro toho zmláceného člověka bližní? A zákoník odpověděl: No samozřejmě te, který mu pomohl...A Ježíš mu poradil: tak vidíš, dělej to taky tak...
kreslení kartiček – černou fixou do zlatého rámečku