02. BŮH STVOŘIL SVĚT
Vyprávění:
Čtení přímo z Bible: "Na počátku..." U každého dne - co pro život na Zemi znamená světlo, voda, zelené rostliny, střídání dne a noci a let, živočichové...
1.den Světlo
Podle současných fyzikálních modelů byl vesmír před 13,7 miliardami lety ve formě tzv. počáteční singularity, ve které byla měření času a délky bezpředmětná a teplota spolu s tlakem byly nekonečné…. Raný vesmír byl homogenní a vyplněný vysokou energetickou hustotou. Přibližně za prvních 10-35 sekundy se vesmír exponenciálně zvětšil během období nazývaného kosmická inflace…. Asi po 100 000 letech se záření oddělilo od hmoty. Vesmír se tak stal pro záření průhledný…. Časem se začaly o trošku hustější oblasti v téměř homogenním vesmíru díky gravitaci ještě více zahušťovat. Vytvořila se tak oblaka plynu, galaxie, hvězdy….
(podle Wikipedie)
2.den Oddělení vod Ve vesmíru se velké množství vody nachází v molekulárních mračnech v mezihvězdném prostoru. Také protoplanetární mlhovina, ze které vzniklo Slunce a celá sluneční soustava, obsahovala velké množství vody, z níž část se zachovala v Oortově oblaku, kde se z ní zřejmě ještě dnes tvoří nové komety. Jádra komet obsahují desítky procent vody. Podle jedné z teorií právě komety zanesly na Zemi většinu vody, která zde v současnosti je.
(podle Wikipedie)
3.den Rostliny, souš Úplně prvními známkami života, které se nám zachovaly ve zkamenělinách, jsou tzv. stromatolity. Jsou to pozůstatky obrovských kolonií sinic, některé staré 3,5 miliardy let. Sinice začaly využívat modrozelené barvivo, aby za pomoci slunečního záření získávaly z vody a vzduchu živiny. Postupnou činností zelených rostlin došlo k přetvoření atmosféry – kyslík je jedním z hlavních prvků ve složení vzduchu. Volný kyslík v horních vrstvách reagoval s dopadajícím slunečním zářením, čímž došlo k jeho rozštěpení a opětovnému navázání na ozón. Vznikla tak vrstva, která zabraňovala dopadu škodlivého ultrafialového záření na povrch Země, což umožnilo rozšíření života i mimo oblasti oceánů.
(podle Wikipedie a encyklopedie Historie světa)
4.den Den, noc, čas „… žijeme v příběhu mnohem barevnějším, než by fantazie kteréhokoliv autora fantasy literatury mohla vymyslet… … v tmavém a studeném nic maličká modrá tečka... … z perspektivy této tečky při pohledu ven vesmír není černý, nýbrž modrý a celý obraz je doplněn bílými skvrnkami mraků, které sem tam plavou po obloze… Doplňme svítání a stmívání, červánky a západy slunce, noc, ve které bude vesmír skutečně černý a štětcem na něj někdo namaluje stříbrné tečky hvězd. Ještě doplňme bílé kolo měsíce a autora takové fantasy budeme považovat za pomateného; jakže? – dvakrát za den že se změní barva nad námi z modré na chviličku na růžovou, na černou a zase ráno na modrou?…“
(Z knihy Marka O. Váchy „Probouzení“)
5.den Vodní živočichové a ptáci Pikaia je vyhynulý živočich z doby asi před 530 miliony let. Měl podlouhlé tělo ze stran zploštělé a zdá se, že měl také chordu a nervovou trubici (něco jako primitivní páteř).
Latimérie podivná je jediným žijícím zástupcem jinak vyhynulých lalokoploutvých ryb. Latimérie jsou pravděpodobně příbuznými jednoho z mezistupňů vývoje obojživelníků.
Rod Ichtyostega žil v době před 363 miliony let. Tito obojživelníci měli již končetinu opatřenou prsty. Zápěstí ale nebylo pohyblivé, je tedy otázka, nakolik se tito živočichové mohli pohybovat po souši a jestli se jedná o skutečné obojživelníky.
Dinosauři se vyvinuli z malých plazů – archosaurů před 225 miliony let. Pro příštích 160 milionů let se stali největšími a nejsilnějšími suchozemskými živočichy. Měli na rozdíl od ostatních plazů delší, sloupovité končetiny, schopné unést obrovské zatížení, ale i vyvinout značnou rychlost.
Dinosauři kladli vejce s pevnou skořápkou, jako ptáci. Někteří dokonce stavěli hnízda a pečovali o svá mláďata, někteří měli zobák a tělo pokryté prachovým peřím.
Archaeopteryx před 150 miliony let měl již peří a křídla jako dnešní ptáci, zároveň ale i dlouhý kostnatý ocas a ozubené čelisti.
(podle Wikipedie a encyklopedie Historie světa)
6.den Suchozemští živočichové a člověk „…Principem hry je, že Tvůrce tvoří tvůrce. Stvoření neskončilo, je to trvalý proces, jehož je člověk účasten, a jeho úkolem není nic menšího, než dokončovat dílo stvoření, a pokud na své zadání rezignuje, jeho místo zůstane prázdné.“
(Z knihy Marka O. Váchy „Neumělcům života“)
7.den Odpočinutí
„…A tak v našem tmavém vesmíru ležíme na suché louce, kolem bublá potok, voní květiny a zpívají ptáci – zkuste si ten obraz představit hodně zdaleka z kosmu – a zrovna říkáme, že kdybychom uviděli zázrak, uvěřili bychom…“ (Z knihy Marka O. Váchy „Šestá cesta“)
K úvaze:
Co všechno je v přírodě dobré, úžasné? Uvědomujeme si to?
Aktivita:
Kreslení stránky do knihy - buď jako koláž (výstřižky fotografií přírody), nebo pastelem na černou čtvrtku
Vyprávění:
Čtení přímo z Bible: "Na počátku..." U každého dne - co pro život na Zemi znamená světlo, voda, zelené rostliny, střídání dne a noci a let, živočichové...
1.den Světlo
Podle současných fyzikálních modelů byl vesmír před 13,7 miliardami lety ve formě tzv. počáteční singularity, ve které byla měření času a délky bezpředmětná a teplota spolu s tlakem byly nekonečné…. Raný vesmír byl homogenní a vyplněný vysokou energetickou hustotou. Přibližně za prvních 10-35 sekundy se vesmír exponenciálně zvětšil během období nazývaného kosmická inflace…. Asi po 100 000 letech se záření oddělilo od hmoty. Vesmír se tak stal pro záření průhledný…. Časem se začaly o trošku hustější oblasti v téměř homogenním vesmíru díky gravitaci ještě více zahušťovat. Vytvořila se tak oblaka plynu, galaxie, hvězdy….
(podle Wikipedie)
2.den Oddělení vod Ve vesmíru se velké množství vody nachází v molekulárních mračnech v mezihvězdném prostoru. Také protoplanetární mlhovina, ze které vzniklo Slunce a celá sluneční soustava, obsahovala velké množství vody, z níž část se zachovala v Oortově oblaku, kde se z ní zřejmě ještě dnes tvoří nové komety. Jádra komet obsahují desítky procent vody. Podle jedné z teorií právě komety zanesly na Zemi většinu vody, která zde v současnosti je.
(podle Wikipedie)
3.den Rostliny, souš Úplně prvními známkami života, které se nám zachovaly ve zkamenělinách, jsou tzv. stromatolity. Jsou to pozůstatky obrovských kolonií sinic, některé staré 3,5 miliardy let. Sinice začaly využívat modrozelené barvivo, aby za pomoci slunečního záření získávaly z vody a vzduchu živiny. Postupnou činností zelených rostlin došlo k přetvoření atmosféry – kyslík je jedním z hlavních prvků ve složení vzduchu. Volný kyslík v horních vrstvách reagoval s dopadajícím slunečním zářením, čímž došlo k jeho rozštěpení a opětovnému navázání na ozón. Vznikla tak vrstva, která zabraňovala dopadu škodlivého ultrafialového záření na povrch Země, což umožnilo rozšíření života i mimo oblasti oceánů.
(podle Wikipedie a encyklopedie Historie světa)
4.den Den, noc, čas „… žijeme v příběhu mnohem barevnějším, než by fantazie kteréhokoliv autora fantasy literatury mohla vymyslet… … v tmavém a studeném nic maličká modrá tečka... … z perspektivy této tečky při pohledu ven vesmír není černý, nýbrž modrý a celý obraz je doplněn bílými skvrnkami mraků, které sem tam plavou po obloze… Doplňme svítání a stmívání, červánky a západy slunce, noc, ve které bude vesmír skutečně černý a štětcem na něj někdo namaluje stříbrné tečky hvězd. Ještě doplňme bílé kolo měsíce a autora takové fantasy budeme považovat za pomateného; jakže? – dvakrát za den že se změní barva nad námi z modré na chviličku na růžovou, na černou a zase ráno na modrou?…“
(Z knihy Marka O. Váchy „Probouzení“)
5.den Vodní živočichové a ptáci Pikaia je vyhynulý živočich z doby asi před 530 miliony let. Měl podlouhlé tělo ze stran zploštělé a zdá se, že měl také chordu a nervovou trubici (něco jako primitivní páteř).
Latimérie podivná je jediným žijícím zástupcem jinak vyhynulých lalokoploutvých ryb. Latimérie jsou pravděpodobně příbuznými jednoho z mezistupňů vývoje obojživelníků.
Rod Ichtyostega žil v době před 363 miliony let. Tito obojživelníci měli již končetinu opatřenou prsty. Zápěstí ale nebylo pohyblivé, je tedy otázka, nakolik se tito živočichové mohli pohybovat po souši a jestli se jedná o skutečné obojživelníky.
Dinosauři se vyvinuli z malých plazů – archosaurů před 225 miliony let. Pro příštích 160 milionů let se stali největšími a nejsilnějšími suchozemskými živočichy. Měli na rozdíl od ostatních plazů delší, sloupovité končetiny, schopné unést obrovské zatížení, ale i vyvinout značnou rychlost.
Dinosauři kladli vejce s pevnou skořápkou, jako ptáci. Někteří dokonce stavěli hnízda a pečovali o svá mláďata, někteří měli zobák a tělo pokryté prachovým peřím.
Archaeopteryx před 150 miliony let měl již peří a křídla jako dnešní ptáci, zároveň ale i dlouhý kostnatý ocas a ozubené čelisti.
(podle Wikipedie a encyklopedie Historie světa)
6.den Suchozemští živočichové a člověk „…Principem hry je, že Tvůrce tvoří tvůrce. Stvoření neskončilo, je to trvalý proces, jehož je člověk účasten, a jeho úkolem není nic menšího, než dokončovat dílo stvoření, a pokud na své zadání rezignuje, jeho místo zůstane prázdné.“
(Z knihy Marka O. Váchy „Neumělcům života“)
7.den Odpočinutí
„…A tak v našem tmavém vesmíru ležíme na suché louce, kolem bublá potok, voní květiny a zpívají ptáci – zkuste si ten obraz představit hodně zdaleka z kosmu – a zrovna říkáme, že kdybychom uviděli zázrak, uvěřili bychom…“ (Z knihy Marka O. Váchy „Šestá cesta“)
K úvaze:
Co všechno je v přírodě dobré, úžasné? Uvědomujeme si to?
Aktivita:
Kreslení stránky do knihy - buď jako koláž (výstřižky fotografií přírody), nebo pastelem na černou čtvrtku