06. Abrahám
Vyprávění: báli jste se něčeho nového? Školky, školy, cestování….
začátek vyprávění o Abrahamovi podle děts. Bible (Ilustrovaná, Obdivuhodný záměr): obrázky kočovníků, stanů, pouště. Nejistý život, válčení, hlad, kdo neměl děti….
Maňáskové divadlo: Abraham a Sára se vydávají na cestu s velbloudy, jdou až do Egypta, jsou stále bohatší,ale nemají děti. Diváčci mají zavřít oči, představit si tmu a hvězdy. Bůh Abrahamovi slibuje, že se mu narodí syn a ten bude mít děti a ty děti zase další, až jich bude jako hvězd na nebi, až jich bude celý národ, a ten národ přinese hrozně moc dobrého pro všechny ostatní národy.Ale Abrahám i Sára už jsou hrozně staří… Věřil to Abrahám Bohu? Co myslíte? Abrahám uvěřil a Bůh z toho měl radost. Jednou Abrahám,když bylo přes den horko, odpočíval ve stínu ve dveřích stanu. Najednou se rozhlédl a viděl, že proti němu stojí tři muži. Vyskočil, vyběhl k nim a uklonil se:pojďte si u mne odpočinout… dám vám přinést trochu vody, umyjete si nohy, sedněte si pod strom,dám vám něco k jídlu a odpočinete si před další cestou. Tak dobře, řekli muži Abraham rychle běžel za Sárou, aby udělala chleba. Sám běžel ke stádu, našel pěkné dobytče a dal ho upéci, pak vzal máslo, mléko, a pečené dobytče a přinesl hostům všechno. Hosté se ho zeptali, kde je jeho žena Sára. Ukázal: tady ve stanu. A oni mu řekli: Tvojí ženě se za čas narodí syn. Sára byla ve stanu a slyšela to: zasmála se v duchu a říkala si – no to je nesmysl, když už jsem tak stará… Bůh se Abrahama ptal: proč se Sára směje? Je to snad pro mě něco těžkého? Uvidíš, opravdu se vám narodí syn. Sára se bála a tvrdila, ne nesmála jsem se… Ale Bůh pravil: ale ano, smála ses. A po čase se Abrahamovi a Sáře opravdu narodilo miminko, a dali mu jméno Izák. A Sára se moc radovala : Kdo by to byl řekl, že budu mít ještě miminko, když jsem tak stará! Ale Bůh mi dopřál, že se můžu radostí smát a se mnou ať se směje každý, kdo o tom uslyší.
Vyprávění: báli jste se něčeho nového? Školky, školy, cestování….
začátek vyprávění o Abrahamovi podle děts. Bible (Ilustrovaná, Obdivuhodný záměr): obrázky kočovníků, stanů, pouště. Nejistý život, válčení, hlad, kdo neměl děti….
Maňáskové divadlo: Abraham a Sára se vydávají na cestu s velbloudy, jdou až do Egypta, jsou stále bohatší,ale nemají děti. Diváčci mají zavřít oči, představit si tmu a hvězdy. Bůh Abrahamovi slibuje, že se mu narodí syn a ten bude mít děti a ty děti zase další, až jich bude jako hvězd na nebi, až jich bude celý národ, a ten národ přinese hrozně moc dobrého pro všechny ostatní národy.Ale Abrahám i Sára už jsou hrozně staří… Věřil to Abrahám Bohu? Co myslíte? Abrahám uvěřil a Bůh z toho měl radost. Jednou Abrahám,když bylo přes den horko, odpočíval ve stínu ve dveřích stanu. Najednou se rozhlédl a viděl, že proti němu stojí tři muži. Vyskočil, vyběhl k nim a uklonil se:pojďte si u mne odpočinout… dám vám přinést trochu vody, umyjete si nohy, sedněte si pod strom,dám vám něco k jídlu a odpočinete si před další cestou. Tak dobře, řekli muži Abraham rychle běžel za Sárou, aby udělala chleba. Sám běžel ke stádu, našel pěkné dobytče a dal ho upéci, pak vzal máslo, mléko, a pečené dobytče a přinesl hostům všechno. Hosté se ho zeptali, kde je jeho žena Sára. Ukázal: tady ve stanu. A oni mu řekli: Tvojí ženě se za čas narodí syn. Sára byla ve stanu a slyšela to: zasmála se v duchu a říkala si – no to je nesmysl, když už jsem tak stará… Bůh se Abrahama ptal: proč se Sára směje? Je to snad pro mě něco těžkého? Uvidíš, opravdu se vám narodí syn. Sára se bála a tvrdila, ne nesmála jsem se… Ale Bůh pravil: ale ano, smála ses. A po čase se Abrahamovi a Sáře opravdu narodilo miminko, a dali mu jméno Izák. A Sára se moc radovala : Kdo by to byl řekl, že budu mít ještě miminko, když jsem tak stará! Ale Bůh mi dopřál, že se můžu radostí smát a se mnou ať se směje každý, kdo o tom uslyší.