14. HOŘÍCÍ KEŘ
Vyprávění: z knihy "Rodinná Bible", vydal(o): Karmelitánské nakladatelství
MOJŽÍŠŮV ÚTĚK
Exodus 2
Když dítě odrostlo, přivedla ho k faraonově dceři; ta ho přijala za syna a dala mu jméno Mojžíš. Řekla: „Vytáhla jsem ho totiž z vody.“ V té době, když Mojžíš dospěl, vyšel ke svým krajanům a viděl jejich útrapy. Uviděl, jak Egypťan bije Hebreje, jednoho z jeho krajanů. Rozhlédl se na všechny strany, a když ho nikdo neviděl, Egypťana zabil a zahrabal do písku.
Druhého dne vyšel, a hle – dva hebrejští muži se spolu rvali. „Proč biješ svého druha?“ zeptal se toho, který jednal nespravedlivě. Ale ten mu odpověděl: „Kdo tě ustanovil za našeho vůdce a soudce? Chceš mě zabít, jako jsi zabil Egypťana?“ Mojžíš dostal strach a pomyslel si: „Přece se ta věc rozhlásila!“ Faraon se o této záležitosti doslechl a chtěl Mojžíše zabít, ale Mojžíš před faraonem utekl a usadil se v zemi Midjan, a posadil se u jedné studny. Midjanský kněz měl sedm dcer. Ty přišly, čerpaly vodu a plnily jí žlaby, aby napojily stádo svého otce. Objevili se však pastýři a odehnali je. Tu Mojžíš vstal, ujal se jich a napojil jejich stádo. Když přišly k svému otci Reuelovi, zeptal se jich: „Co se stalo, že dnes přicházíte tak brzo?“ Řekly mu: „Jeden Egypťan nás zachránil před pastýři. Dokonce nám i načerpal vodu a napojil stádo.“ Zeptal se dcer: „Kde je? Proč jste ho tam nechaly? Zavolejte ho, ať něco pojí!“
POVOLÁNÍ MOJŽÍŠE
Exodus 2–3
Po dlouhé době zemřel egyptský král. Ale Izraelité nadále úpěli ve své robotě a z ní vystoupil jejich křik o pomoc k Bohu. Slyšel jejich nářek a rozpomenul se na smlouvu s Abrahámem, Izákem a Jakubem. Bůh shlédl na Izraelity a dal se jim poznat.
Mojžíš pásl stádo svého tchána Jithra, midjanského kněze. Když vyhnal stádo za step, přišel k Boží hoře Choreb. Tu se mu zjevil Hospodinův anděl v plameni ohně, který šlehal ze středu keře. Díval se, a hle – keř hořel plamenem, ale neshořel. Mojžíš si řekl: „Půjdu se podívat na ten zvláštní jev, proč keř neshoří.“ Když Hospodin viděl, že se Mojžíš přichází podívat, zavolal z keře: „Mojžíši, Mojžíši!“ A on odpověděl: „Tady jsem!“ Bůh řekl: „Nepřibližuj se sem, zuj si opánky z nohou, neboť místo, na kterém stojíš, je půda svatá.“ A pokračoval: „Já jsem Bůh tvého otce, já jsem Bůh Abrahámův, Bůh Izákův a Bůh Jakubův!“ Mojžíš zahalil svou tvář, protože se bál pohlédnout na Boha. Hospodin pravil: „Viděl jsem utrpení svého lidu, který je v Egyptě, slyšel jsem jejich nářek na biřice; ano, znám jejich bolesti. Proto jsem sestoupil, abych je vysvobodil z ruky Egypťanů a vyvedl je z oné země do země úrodné a širé, do země oplývající mlékem a medem. Jdi tedy, já tě posílám k faraonovi, abys můj lid, Izraelity, vyvedl z Egypta.“ Mojžíš řekl Bohu: „Kdo jsem já, abych šel k faraonovi a vyvedl Izraelity z Egypta?“ Bůh mu odpověděl: „Já budu s tebou a toto ti bude znamením, že tě posílám: Až vyvedeš lid z Egypta, budete sloužit Bohu na této hoře.“
Vyprávění: z knihy "Rodinná Bible", vydal(o): Karmelitánské nakladatelství
MOJŽÍŠŮV ÚTĚK
Exodus 2
Když dítě odrostlo, přivedla ho k faraonově dceři; ta ho přijala za syna a dala mu jméno Mojžíš. Řekla: „Vytáhla jsem ho totiž z vody.“ V té době, když Mojžíš dospěl, vyšel ke svým krajanům a viděl jejich útrapy. Uviděl, jak Egypťan bije Hebreje, jednoho z jeho krajanů. Rozhlédl se na všechny strany, a když ho nikdo neviděl, Egypťana zabil a zahrabal do písku.
Druhého dne vyšel, a hle – dva hebrejští muži se spolu rvali. „Proč biješ svého druha?“ zeptal se toho, který jednal nespravedlivě. Ale ten mu odpověděl: „Kdo tě ustanovil za našeho vůdce a soudce? Chceš mě zabít, jako jsi zabil Egypťana?“ Mojžíš dostal strach a pomyslel si: „Přece se ta věc rozhlásila!“ Faraon se o této záležitosti doslechl a chtěl Mojžíše zabít, ale Mojžíš před faraonem utekl a usadil se v zemi Midjan, a posadil se u jedné studny. Midjanský kněz měl sedm dcer. Ty přišly, čerpaly vodu a plnily jí žlaby, aby napojily stádo svého otce. Objevili se však pastýři a odehnali je. Tu Mojžíš vstal, ujal se jich a napojil jejich stádo. Když přišly k svému otci Reuelovi, zeptal se jich: „Co se stalo, že dnes přicházíte tak brzo?“ Řekly mu: „Jeden Egypťan nás zachránil před pastýři. Dokonce nám i načerpal vodu a napojil stádo.“ Zeptal se dcer: „Kde je? Proč jste ho tam nechaly? Zavolejte ho, ať něco pojí!“
POVOLÁNÍ MOJŽÍŠE
Exodus 2–3
Po dlouhé době zemřel egyptský král. Ale Izraelité nadále úpěli ve své robotě a z ní vystoupil jejich křik o pomoc k Bohu. Slyšel jejich nářek a rozpomenul se na smlouvu s Abrahámem, Izákem a Jakubem. Bůh shlédl na Izraelity a dal se jim poznat.
Mojžíš pásl stádo svého tchána Jithra, midjanského kněze. Když vyhnal stádo za step, přišel k Boží hoře Choreb. Tu se mu zjevil Hospodinův anděl v plameni ohně, který šlehal ze středu keře. Díval se, a hle – keř hořel plamenem, ale neshořel. Mojžíš si řekl: „Půjdu se podívat na ten zvláštní jev, proč keř neshoří.“ Když Hospodin viděl, že se Mojžíš přichází podívat, zavolal z keře: „Mojžíši, Mojžíši!“ A on odpověděl: „Tady jsem!“ Bůh řekl: „Nepřibližuj se sem, zuj si opánky z nohou, neboť místo, na kterém stojíš, je půda svatá.“ A pokračoval: „Já jsem Bůh tvého otce, já jsem Bůh Abrahámův, Bůh Izákův a Bůh Jakubův!“ Mojžíš zahalil svou tvář, protože se bál pohlédnout na Boha. Hospodin pravil: „Viděl jsem utrpení svého lidu, který je v Egyptě, slyšel jsem jejich nářek na biřice; ano, znám jejich bolesti. Proto jsem sestoupil, abych je vysvobodil z ruky Egypťanů a vyvedl je z oné země do země úrodné a širé, do země oplývající mlékem a medem. Jdi tedy, já tě posílám k faraonovi, abys můj lid, Izraelity, vyvedl z Egypta.“ Mojžíš řekl Bohu: „Kdo jsem já, abych šel k faraonovi a vyvedl Izraelity z Egypta?“ Bůh mu odpověděl: „Já budu s tebou a toto ti bude znamením, že tě posílám: Až vyvedeš lid z Egypta, budete sloužit Bohu na této hoře.“